O mně

Jsem posluchačka příběhů, vystudovaná terapeutka, která objevila bezpečnou cestu, jak se láskyplně uzdravit. Našla jsem v sobě světlo a vím, že ho má každý. Miluji okamžik, kdy ho klient v sobě uvidí taky. 

Již od dětství jsem vnímala svou vnitřní spiritualitu a od té doby pravidelně medituji, hledám své hranice, pracuji s tělem, emocemi a myšlenkami. To vše jsem využila při svém studiu a své terapeutické praxi. Mojí vášní je propojování meditací, psychoterapie, masáží a rituálů. 

Práce s lidmi mě zajímala od úplného dětství, kdy jsem už jako malá masírovala členy rodiny, kvůli svým “hřejivým rukám”. V období dospívání jsem začala meditovat a pravidelně praktikovat vizualizace a meditace v každodenním životě. Všechno jsem si objevovala sama, pouze jako samouk. Na střední škole jsem se seznámila s konvenční psychologií a následně jsem vystudovala magisterské studium jako sociální terapeut se zaměřením na psychoterapii. To mi otevřelo brány do světa různých technik meditací a změněných stavů vědomí, které mě nepřestávaly fascinovat. Prošla jsem si kurzem relaxačních technik, bodyterapie, meditace a relaxace v psychoterapii, tříletou meditační praxí v centru Sri Chinmoy, kurzem výkladu snů v terapii, kurzem koučování a krizové terapie. V té době jsem si uvědomila, že konvenční psychoterapie založená primárně na verbálních technikách je podle mého často neúplná. Chybí v ní práce s tělem a jeho projevy a spirituální stránka člověka. Proto jsem se začala více do hloubky zajímat o energetickou práci s tělem, duchovní prožívání a vnímání lidské bytosti. Díky tomu jsem se dostala do učení léčitele, který žije na pyramidě Slunce ve Visoku v Bosně a Hercegovině. Dodnes jsme blízkými přáteli. 

Začala jsem zjišťovat, jak vypadá můj vnitřní svět. Objevovala jsem svoje vzorce chování, které jsem si osvojila v průběhu života. Začala jsem je vědomě třídit podle toho, jestli mi stále pomáhají nebo naopak. 

Velkou mojí motivací bylo narození mých dvou dětí, které jsem nechtěla vychovávat stejně, jako já jsem byla vychovávána. Potřebovala jsem změnit sama sebe, abych vědomý život mohla předávat dál. Vytvářela jsem si svůj vnitřní prostor přesně podle sebe. 

Hledala jsem s odhodláním své stíny. Začala jsem se s nimi seznamovat a učit se od nich. Proč tam jsou, co mi chtějí říct. Jak vypadají. Do této fáze očištění jsem se dostala tím, že jsem si dovolila být k sobě upřímná. Našla jsem bolest, strach a pracovala jsem s ním hlouběji. Byl to můj strach a nemohl mi ublížit víc, než mi již ubližoval schovaný ve mně a nekontrolovaně ovládal moje chování. Přestala jsem se bát, sílil ve mě pocit, že když zvládnu tohle, zvládnu všechno. Věřila jsem svému tělu. 

Zažila jsem, jak velkou vnitřní sílu v sobě mám. Navrátila se mi větší chuť do života ve všech oblastech. Zažehla jsem plamínek, který dál rostl až nakonec přerostl skrze mé tělo do mého života. 

A takhle vznikla moje sebeláska. 

Pravidelným praktikováním se prohlubovala. Někdy člověk sejde s cesty nebo se zachová automaticky, jak na to byl celý život zvyklý. To není problém. V tom sebeláska pomáhá. 

Mám se ráda, taková jaká jsem. I s chybami. Nežiji v ideálních představách o sobě, ale naučila jsem se přijímat jako celek. 

Jako celý balíček – negativních i pozitivních vlastností.  A když jsem se dokázala přijmout a obejmout, dokázala jsem to samé i s ostatními lidmi. 

Přestala jsem si vytvářet iluze a černé myšlenky. Vlastně jsem zjistila, že jakákoliv myšlenka není realitou, dokud ji neživíme svojí energií. Pak se stává pro nás platná.

Začala jsem vnímat své tělo více do hloubky a to mi pomohlo v mé terapeutické praxi s klienty, protože když já jsem našla v sobě světlo, vidím ho v každém člověku. Jen přes vrstvu strachů, názorů, myšlenek a zažitých vzorců ho přestane člověk vidět natož cítit, ale stejně tam je. 

Jako malé dítě, které tolik nepřemýšlí o životě, ale jednoduše ho žije. Na přímo.